Prosinec 2012

Rosario to Vampire Capu 2

23. prosince 2012 v 17:11 | Yasuko-chan' |  Anime~
Tohle je druhá série anime, které jsem už zveřejňovala...:3
Anime má 13 dílů)


_______________________
RECENZE-
Po prvním ročníku, se všichni vrací na akademii Youkai. Tsukune-kun má pořád u sebe ty samé dívky, které mu prostě nedají pokoj. Tentokrát se do toho vloží i jejich mámy a snaží se ho za každou cenu získat na svojí stranu.
Jak to dopadne?
_________________________
1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13
________________________
Můj názor:
Anime se mi líbilo:3 všechno do sebe zapadlo.. a Moka je hrozně hezká:DDDD ale jediný co mě štvalo...
že všechny chtěly jen jeho -,- docela blbý..:D když se o něj furt rvaly...:D

Jak na pozadí?

22. prosince 2012 v 0:06 | Yasuko-chan' |  Tutorials

Damnation High → 7.kapitola

19. prosince 2012 v 16:02 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
A teď taková trapná kapitola:D .. vážně jsem dneska mimo, takže tak dopadaj i moje povídky >,<
nechápu, jak jsem mohla takovou blbost vymyslet.. každopádně .. v příští kapče to trochu zapletu.
____________________________________

Damnation High - 7

Naposledy vydechla, vyšlapala schody a otevřela dveře od školy. Byla právě přestávka po třetí hodině. Na chodbě bylo rušno. "Hele, to je Ryon!" "Kawaii!" "Neslintej!" Obkroužil jí zástup kluků. "Staň se mojí princeznou!" Žadonili a přistupovali pořád blíž. "Nechte jí bejt, sakra." Naštvala se Saywa, která procházela odstrkovala kluky a šla k ní. Vedle ní stála vysoká holka s krátkými vlasy. "Uhni,pako!" Vždy, když na nějakého z nich sáhla, svíjej se náhle v bolesti na zemi. "Ryon!" Saywa na ní skočila a objímala. "Jsem ráda, že jsi zpátky! Celý dva týdny ses tu neukázala!" Ryon byla trochu zamlká. "Jo,byla jsem nemocná." "Chceš vzít tašku?" Pořád se usmívala a snažila se komunikovat. "Ne, to je dobrý." Došly až k jejich třídě, tam se zastavily. "Um, tohle je Nura! Zapomněla jsem vás představit." Ukázala prstem na vyšší dívku. "Ahoj." Chvilku na ní civěla, spíš na její ruku. Vypadalo to, jako kdyby mezi jejíma prstama běhaly jiskry. "Ryon?" Koukla na ni vyděšeně Saywa. "Už půjdu." Vydala ze sebe a odešla do třídy.


"Rád tě vidím ,Rynko!" Zasmál se Yuuko a sedl si vedle ní. "Jak jsi se měla?" "Jsi moc blízko, jdi ode mě!" Křikla na něj Ryon přes celou třídu a tiskla v ruce přívěsek kříže. "Je ti něco,Rynko?" Yuuko se nenechal odbít. "Nech mě být!" Strčila do něj a vyběhla pryč. Při cestě narazila do Saywi. "Ryo-" Nedořekla to a jen pozorovala, jak běží po schodech. "Promiň Nur, musím jít." Rychle vyběhla za ní. "Stůj! Počkej!" Nezastavovala. "Povídám, počkej!" Saywa ji chytila za rukáv. Stály ve školní zahradě. Nikdo jiný tam nebyl. "No tak, pojď dovnitř, hodina zachvilku začne!" "Nemůžu…Nemůžu dovnitř!" Když se Ryon otočila, bylo vidět, že ji po tvářích tečou slzy. "Proč?" Vyděsila se Say. "Když tam jsem, špatně se mi dýchá, tluče mi srdce, svírá se mi žadulek, bolí mě kosti..navíc..něco je špatně!"


"Asi je čas, ti něco ukázat." Saywa klekla a zabořila ruku až po loket do hlíny. "C-Co to děláš?!" Vytáhla svitek. "Jen něco přečtu." Začala ze svitku číst a písmena z něj vylezla, utvořila vzorec a pak se rozletěla. "Sleduj." Ukázala na nebe. Nad celou školou se vytvořila bublina ze zářících písmen. "Tohle je ochrana školy, před očima lidí." Zatáhla Ryon za ruku a vešla do školy. Luskla prsty a zakřičela: "Můžete vylést!" Ze zdí v tu chvíly vyskočili malí skřítci. "Tohle jsou Guvini." Jednoho z nich si nechala vyskočit na rameno. "Ale pozor na ně, rádi schovávají věci." Dořekla to a jeden sebral Ryon náramek. "Hej!" Skřítci se rozutekli i s jejím náramkem. Po chodbách chodili žáci.
"Neměla být hodina?" "Víš, když je jednou svitek povolán, dvě hodiny odpadnou." "To je fakt divný." Ryon nevěřila svým očím.

"Hej, Quadrasi, pojď sem!" Saywa mávla na jednoho kluka z chodby. "Co chceš?" "Ukaž, co umíš." Quadras se usmál a začal se propadat do země. Zastavil se v půlce těla. "Soráč dámy, ale dál to nedotáhnu, teprve na tom pracuju." Saywa ho překročila a Ryon jí následovala. "To nevadí, tak příště!" Procházely chodbou, kde Ryon viděla různé schopnosti. Jeden se proměnil v netopýra, druhý se zneviditelnil a dalším nevěnovala pozornost. "Co se mi tu snažíš ukázat?!" Stály před zdí na konci chodby. "Sme ve slepý uličce!" Saywa přiložila dlaň doprostřed a pomalu s ní otočila.



Damnation High → 6.kapitola

18. prosince 2012 v 20:31 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
RECENZE → teď se trochu přiblížíme ději, o čem vlastně tahle povídka bude:3

Damnation High - 6.kapitola

"Nestíhám!" Křičela Ryon a běhala po bytě. Hodila na sebe nějaký oblečení a čistila si zuby. Zapínala si bundu a česala si vlasy. Zazvonil zvonek. Ryon běžela s jablkem v puse otevřít. "Ahoj Ryon!" Usmívala se na ní Saywa. Ryon zabouchla dveře a vyšla ven a každou jinou botou. Celou cestu si o něčem povídaly, takže si toho ani nevšimla. Když dorazily do školy, všichni na ní zírali. "Say? Proč se na mě tak koukají?" Saywa si ji prohlédla a trochu se rozesmála. "Koukni se na nohy." "Proč?" Ryon se zahleděla na boty. "Ale, ne!" Povzdychla si. "Pojď, to nevadí!" Došly do třídy na první hodinu. S úsměvem je hned přivítal Yuuko. "Ahoj, Ryon." "Jó,ahoj Yuuko." Ryon schovala jednu nohu za tašku, kterou měl někdo položenou u lavice. "Je ti něco?" "Ne, to je v pohodě." Sedla si do svojí lavice a rozhlížela se kolem, jestli se někdo nesměje. Bylo to zvláštní, ale nesmál se nikdo. "Podívej! Má každou jinou botu!" Když zaslechla tři holky z poslední lavice, zatajil se jí dech. "Náhodou, je to dobré!" Nevěřila svým uším. Naneštěstí během chvilky zazvonilo a vešel učitel.


Celý den se vlekl tak nějak pomalu. "Půjdeme někam po škole?" "Jasně! Koupit si boty!" "Hej, slyšely jste o tý holce z prváku?" Po škole se nesly drby rychle. "Tahle škola je divná, čekala jsem, že se mi vysmějou, ale naopak." Ryon si sedla za roh ke zdi. Seděla tam teprve chvilku,ale zaslechla něčí rozhovor. "Kámo, mrkej co jsem se včera naučil!" "Páni, co ještě umíš vytvořit z ledu?" "Třeba tohle!" Ryon vykoukla, aby se podívala a nevěřila svým očím. Civěla na dva kluky. Jeden z nich měl nataženou dlaň, na kterou mu druhý lil vodu. Voda se měnila na led a vytvářela obrazce. "Cože?!" Neměla v plánu, aby si ji všimly, ale řekla to trochu nahlas. "Hej ty! Na co čumíš?!" Ozvalo se. Schovala se zpátky za roh, ale bylo pozdě. Kluk jí chytl za tričko a držel nad zemí. "Je docela hezká, nemyslíš?!" "Jó, to je." Ten co ji držel, byl ten, co lil vodu na dlaň prvního. "Co takhle ukázat jí náš novej trik?" "Jasně!" Přistoupil k ní i druhý ze zadu a dal nad její hlavu ruku. "Na tři Sciette!" "Si piš, Charny!" Charny, neboli kluk co jí držel, z úst mu začala téct voda. "Dost, nechte toho!" Ryon sebou cukala, ale zbytečně. Charny ji stačil doslova "oprsknout". "Zmraž jí, Sciette!" Sciett neváhal a z ruky nad její hlavou, začal vycházet chlad.


"To by stačilo!" Ukázal se další kluk hned za Charnym. "Vždycky zkazíš zábavu, Weste." Odfrknul Sciett a přestal. Ryon se stačily zmrazit jen konečky vlasů , řasy a zfialověly jí rty. "Ještě se uvidíme." Ušklíbli se a odcházeli. "Jsi v pohodě?!" Mával jí před očima West. "H-H-Hai." Řekla rychle Ryon a klepala se zimou. "Omlouvám se, že jsem nepřišel dřív, zahlédl jsem to teprve až před chvilkou." Kluk ji podal svojí mikinu. Ryon si ji oblékla, ale stále se klepala. "Ti pitomci!" Křičela Saywa, která tam právě přiběhla. "Ryon, mluv semnou." "Jsem v pořádku!" Zakřičela a běžela pryč. Zavřela se v jedné prázdné učebně. "Co to bylo? Co..co.. co se to stalo?!" Osahávala si zmrzlé řasy a pozorovala konečky vlasů.

Předchozí kapitola / Následující kapitola →

Screeny na editování → 0.01

18. prosince 2012 v 14:32 | Yasuko-chan'
Pro vaše RPC jsem našla pár screenů, myslím, že ve svým počítačovým chumlu mám docela dobrý podklady..
tak se s vámi o nějaké podělím:D

Kdyby z nich chtěl nědo editovat, zmínit se o mě by neuškodilo :)
Snad budou k něčemu dobrý! :) PS: JSOU ZMENŠENÉ,ABY SE DO ČLÁNKU VEŠLY.




Damnation High - 5.kapitola

17. prosince 2012 v 19:34 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
A tady máme tu slibovanou 5.kapču.
recenze → Ryon se konečně dostane ven ze zamčené zahrady a Yuuko bude trošku naštvaný, když zjistí, že s ní byl Nichigo. Dohadují se opět o tom do vyhrál sázku. (Další kapitola → tam se setkáme už se schopnostma:3)


________


Damnation High - 5.kapitola
Ryon stepovala na jednom místě pořád dokola. "Mysli, mysli! Jak se odsud dostat, nahoru nevyšplhám!" Hádala se sama se sebou. "Tak tady jsi." Řekl Nichigo opřený o zeď. "Nichigo?! Co tu děláš?" "Ten tvůj ctitel se mi zdál divný, sledoval jsem vás." Řekl chladně a šel směrem k Ryon. "Ehm.. jak jsi setřásl Yuuka?!" To bylo v tu chvíly jediný, co jí zajímalo. "Prostě setřás." Zasmál se a šel někam za roh. "Počkej! Jak se odsud chceš dostat?! A kudy si vůbec přišel!" Chrlila na něj nespočet otázek a dobíhávala ho. Když se podívala pořádně, uviděla né moc vysoký plot. "Přeskoč ho!" Řekl Nichigo a zachvilku byl za plotem. "Já nemůžu! Navíc mám šaty!" Ryon přistoupila blíž a sahala na plot, jestli je stabilní. "Do háje!" Zavrčela a šplhala nahoru, přičemž jí uklouzla noha a spadla na Nichiga.

"Uhm. Promiň." Zvedla se z něj. "Tady jste!" Křičel Yuuko ukazující naštvaně na Nichiga a Ryon. "Co jste dělali, hm?!" Založil si ruce v bok a nasadil naštvaný výraz. "Nic pro tebe,blbe." Odsekl Nichigo a šel někam za roh. "Po-Počkej!" Ryon za ním běžela. Vešly opět do haly zadním vchodem. "Um, kde jsou Saywa a Riko?" Hledala očima po prázdné místnosti. "Všichni jsou v šatnách, už to tady skončilo." Vykřikl Yuuko, který jim byl v patách. Ryon běžela hned do šatny. "Riko-chan, Saywo-chan!" "Tak tady jsi! Už jsme měly strach,že jsi se ztratila." Povzdychla Riko. "Šaty dej do skříně, jdu ven." Riko odešla. "Je nějaká vzteklá." Saywa si navlékala kalhoty a Ryon si rozepínala šaty. "Asi s ní nikdo nechtěl tancovat." Saywa do ní jemně drbla a začala se smát.

"Konečně!" Yuuko stál s Nichigem a Riko venku. "Gomene." Usmála se Ryon. Všichni se vydali na cestu domů. Obcházeli bloky pomalým krokem, stmívalo se. "Já vyhrál!" "Ne, já!" Yuuko a Nichigo byli opět v sobě. "Přestaňte se hádat pitomci!" Houkla na ně Riko, která naposledy zamávala a zmizela za rohem. "Kudy teď?" "Nejdřív doprovodíme Ryon a pak půjdeme přes pátou ulici." Namítla Saywa. "Hai." Řekl rychle Yuuko, než se zase pustil do hádky s Nichigem. "58!" " A já 62, baka!" "Podváděls!" "No to teda ne!" "Starý babky nepočítej!" "Nepočítám!" "Teď ses prořek!" Všichni se začali smát až na Nichiga, který se urazil. Došli až před její barák. "Děkuju za doprovod." "Není zač, zítra se zas uvidíme ve škole!" Naposledy se na sebe usmáli a rozdělili se. Když Ryon zavírala dveře, slyšela už jen.: "Nelez zamnou!" "Nemůžu, že máme stejnou cestu!" "Přestaňte už,vy dva!" Pousmála se a zalezla dovnitř.
__________________________


Rosario to Vampire

17. prosince 2012 v 14:12 | Yasuko-chan' |  Anime~




RECENZE


Shodou náhod, je student Aono Tsukune přijat pouze na školu Youkai. (V překladu démon) Po cestě autobusem, který řídil divný chlápek, projede tunelem a v tu dobu, jako by se svět změnil. Hned v prvním dnu potká Moku, která prozradí, že je upírka. Drží se pořád u Tsukuneho a nehne se od něj. Dále zjistí, že každý na škole Youkai, je démon!
Chce odsud pryč, ale autobus jezdil jen jednou do měsíce. Pokouší se zamaskovat, že je člověk, ale nevyhne se potížím. Vždy, když na ně někdo zaútočí, chrání ho Moka-san. Pokud je její růženec sundán, mění svou podobu na silnou upírku! (Růžence si můžete všimnout na prsou.) Postupně se do děje zaplete i Succibus a čarodějka. Všichni tři se o Tsukuneho přetahují. Koho dalšího Tsukune potká a jak se děj bude vyvíjet?



Díly na shirai.cz (podmínka → registrovat se)








Damnation High 3+4.kapitola

17. prosince 2012 v 13:43 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
DVĚ KAPITOLY V JEDNOM ČLÁNKU!) - druhá pod perexem.
___________


Damnation High - 3.kapitola
Ryonin mobil začal zvonit. "Ano?" "Tady Saywa! Čekáme u zastávky, pospěš si!" "Jo, už jdu." Strčila mobil do kapsy a rychle běžela ke schodům. "Mami, jdu pryč! Vrátím se večer!" Zařvala přes celej barák a vylítla ven jako střela. Přešla chodník, zabočila z ulice a za dvě minuty byla u zastávky. "Ahoj!" Smály se a mávaly. "Ahoj Saywa-chan a Riko-san." "Vzala jsem ti nějaké šaty a o vlasy se postaráme až tam, mají tam šatny!" "D-Dobře." Vydali se na cestu. "Chtěla jsem se vlastně na něco zeptat, Saywo." "Povídej!" Ryon se bála odpovědi a než ze sebe dostala otázku, Riko ji přerušila a pustila se do rozhovoru. "Už tam skoro jsme! Pospěšte si, ať nepřijdeme pozdě!" Její obličej náhle nabral barvu a oči jí zářily.
Prošly dveřma a uvnitř bylo rušno. "Támhle jsou šatny!" Ukázala Saywa a rychle vlezla do místnosti. "Páni, je tady hodně pokojů!" Ryon viděla taové šatny poprvé, vypadalo to spíše jako byty. "Máme pronajatý pokoj číslo 16." Saywa vyndala z kapsy klíč a odemykala pokoj. Když za sebou zavřely, posadily se k obrovskému zrcadlu u kterého stála velká skříň. "Páni, páni, páni! Saywo-chan? Když jste říkaly, že to máte pronajaté, neměla bych se podílet na placení?" "Ne, to je dobré, ber to jako náš dar pro přijetí do kolektivu!" "Za jeden den jste pro mě toho už tolik udělaly, to vám nezapomenu!" Na Ryon bylo vidět, že se dojetím málem rozbrečela. "Půjdeme teď pro něco k pití, mezitím se převleč! Šaty máš ve skříni, až se vrátíme, převlékneme se také." "Dobře!" Obě odešly a Ryon si začala vyslékávat šaty. Všechno hodila na židli, nesnažila se to ani srovnat, takže to vypadalo jako hromada hadrů na vytírání podlah.
Ozvalo se ťukání. "Pojďte dál, holky!" Ryon se začala přehrabávat ve skříni a hledala šaty. Bylo tam spoustu ramínek a skříň měla dvě závěsné tyče. "Ryon, jsi tu?" Uchopila modro-bílé šaty a tiskla je v ruce. "Zdá se mi to nebo slyším hlas …. YUKA!" Vyklonila se ze skříně a začala nahlas pištět. "Yuko! Ty úchyle! Vypadni! Okamžitě, okamžitě!" Yuko stál s vyvalenýma očima a pozoroval Ryon, jak pobíhala po pokoji a nevěděla jestli zakrýt hruď nebo její pozadí v černém, spodním prádle. Když se trochu vspamatovala otočila se na Yuka a řekla napůl ironickým hlasem: "Musíš na mě pořád čumět?! Proč tu ještě stojíš? Kam se to koukáš, dívej se mi aspoň do očí!" Yuko nevnímal co říká, spíše ho fascinovalo její černé spodní prádlo. "Kyyyyya!" Zařvala Ryon, když věděla, že promlouvání do duše nezabere. Rozpřáhla se a natáhla Yukemu jednu facku.
Vyšla z pokoje a zabouchla za sebou dveře. "To se mi snad jen zdá! Nevěřila jsem, že je takový perverzák!" Kolem Ryon se zastavovalo několik kluků, někteří dokonce rozlily kafe z automatu, nebo narazily do zdi. "Ryon neviděla si Yuk-" Nichigo to nedořekl, protože uviděl Ryon stát se složenýma rukama, tudíž její objem na hrudi se zvětšil. "Koho?" "Eh, myslel jsem Yukeho." Odvrátil zrak a opřel se o zeď. "Jo, ten perverzák je u nás v šatně, vběhl tam, když jsem se převlíkala! Tsch." Byla z toho celá rozhozená. "Mimochodem, Rynko, jsi pořád vysvlečená." Hned, jak to dořekl, arogantně vložil ruce do kapes. "Kyyyya!" Ryon se nezmohla na nic jiného, než na to, že uchopila kliku tak silně, div se nerozpadla. Cloupala s ní dlouho, kopala do dveří, ale nešlo to otevřít. "Musíš mít klíč, když vylezeš ven, samo se to zamkne, to nevíš?" Nichigovo hlas zněl, jako by se vysmíval. "Cože?! Yuko! Okamžitě otevři!" Ještě jednou kopla do dveří vší silou. Yuko zevnitř pomalu otevíral, ale nestihl se už dál ani pohnout, protože Ryon vrazila dovnitř jako střela a srazila Yuka dveřmi. Ten zůstal ležet za nimi, praštěný do hlavy zdí, červenou tváří od facky a na čele se mu objevovala boule. "Vypadni!" zařvala na něj.

Collab s Anne-chan ,3

16. prosince 2012 v 22:31 | Yasuko-chan'
Můj první zveřejněný collab .. :D .. ano , ano, ano .. zkazila jsem ho -,- :DD
jako vždy. >> Nikdy nebude spokojená <<
Moje je Nayame Mizuko vlevo , tudíž nová oc postava




Damnation High/ 1.kapitola+2.kapitola

16. prosince 2012 v 12:49 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
( DVĚ KAPITOLY V JEDNOM ČLÁNKU)
Damnation High - 1.kapitola
"Ryon! Chvátej! Ať nepřijdeš pozdě hned první den!" Křičela neodbytně máma na svou dceru. "Já vím,já vím!" Seběhla ze schodů a házela svačinu do batohu. "Běž napřed do auta, doženu tě." Řekla a mířila do koupelny. Matka neváhala a mezi dveřmi stiskla ovládání na dálku. Ryon se zastavila před velkým zrcadlem a začala si upravovat vlasy. Vytáhla z kapsy gumičku a pokoušela se trčící vlasy nějakým způsobem zkrotit. Ve spěchu, ji, ale nic nenapadalo a výsledek nevypadal o moc lépe než předtím. Nakonec gumičku zahodila do rohu a vlasy jednou učesala.
Ozvalo se hlasité troubení. "Už jdu!" Zařvala Ryon na celý barák a vybíhávala z koupelny. Dveře od baráku zamkla a klíče hodila do pootevřeného batohu. Nasedla do auta a zapla si pás. Pomalu vyrážely. Při cestě pozorovala stromy. Patnáct minut cesty uběhlo jako nic a auto stavělo kousek od školy.
"Jsme tady." "Co? Eh, jo." Ryon se rozbušilo srdce. "Díky mami a ahoj." Řekla a zabouchla dveře auta. Přešla silnici a zastavila se. "Tak tohle je ta škola? Snad to nebude zas tak strašný." Hleděla přímo na budovu, která měla bílo-modrou barvu. Byla poměrně rozsáhlá a okna se ani nedaly spočítat. Před vchodem stálo několik skupinek studentů. Ryon mířila přímo ke dveřím. Vyšlapala pár schodů a z kapsy vytáhla lísteček. "Takže, budova A. Oni tu maj dvě budovy?" "Pozor!!" Křičel kluk probíhající chodbou až ke dveřím. Narazil do Ryon a lísteček jí vyrazil z ruky. "Sakra, kde je?!" Začala ho hledat, ale nikde ho neviděla.
"Hledáš něco?" Slyšela nad sebou. Stála tam usměvavá dívka se zrzavýma vlasama. "No, měla jsem lístek se třídou, teď nevím kam jít." Ryon se zvedla a pořád se otáčela a hledala lístek. "Třeba ti můžu pomoct. Pojď zamnou." "Děkuju. Jak se vlastně jmenuješ?" Ryon následovala dívku chodbou. "Jmenuju se Saywa Nokugi, ty?" "Já jsem Ryon Hizashi." Saywa se usmála a pokračovala v cestě. "Tady sou skříňky pro prváky, takže někde je tady i tvoje. Já jí mám kousek od jídelny. Jídelna má vchod hned támhle." Natáhla ruku a ukazovala vlevo. "Aha, dobře." Pokračovaly chodbou až nakonec. "Vyjdeš schody a jsou tam třídy. Chodím do 1F." "Já taky! Super!"
Začalo zvonit. "Pojď! Ať to stihneme!" Saywa rychlým krokem vyšlapávala schody a Ryon se k ní přidala. Vyšly do prvního patra a mířily do třídy. Vešly dovnitř a Saywa mířila k lavici. "Sedneš si semnou?" "Ráda."

Damnation High 2.kapitola
Když odzvonila poslední hodina, všichni se řítili do jídelny a nebo z hlavního vchodu školy. "Ryon? Chceš ještě s něčím pomoct?" Usmívala se na ni Saywa. "To je v pořádku, za všechno ti děkuju." Ryon si balila věci a zasouvala židli k lavici. "Míříš do jídelny?" "Eh, jo." Procházely chodbou. Nebylo tam ticho, spíše naopak, všichni se hlasitě smály, pokřikovaly a pošťuchovaly se. Byly přibližně padesát metrů od jídelny, když Ryon zastavil jeden kluk. "Ahoj." Usmíval se. "Ahoj." Řekla nesměle Ryon. "Smím vědět jak se jmenuješ, krásná dívko?" "Jsem Ryon a ty?" "Jak jsem si mohl myslet, pro krásnou dívku, překrásné jméno." Chytil ji za ruku a chtěl ji tu ruku políbit, ale Saywa ho odstrčila.
"Jdeme!" Zavelela a táhla Ryon chodbou. "Kdo to byl?" "Neznám ho, ale je vidět, že se na téhle škole opravdu neztratíš, Ryon." V jídelně bylo ještě více lidí než na chodbě. Dostaly jídlo na tác a šli přes půlku jídelny. "Kam mě to vedeš?" "K našemu stolu, přece! Už je vidím." Usadily se k dalším pěti. "Zdravím Mira-chan! Riko-nee, Devy-chan, Nichigo-kun a Yuko-san." Všichni pozdrav opětovali, až na Yuka, měl plnou pusu a cpal se jak bezedný. "A ty jsi kdo?" Nichigo hleděl na Ryon, která se trochu cítila nesvá. "Tohle je Ryon Hizashi, naše nová spolužačka!" Saywa odpověděla za Ryon, která ze sebe nevydala ani hlásku. "Těší mě, jsem Yuko Limaer!" Usmál se s jídlem v ústech, takže to nevypadalo moc hezky. "Buď jez, nebo mluv, pitomče!" Okřikl jo Nichigo a praštil ho do hlavy. Yuko se začal dusit. "Přestaňte už konečně, vy dva!" Začala řvát Riko. "Takhle to tu bývá každý den, nemusíš se vůbec stydět, Rynko." Pošťouchla ji Saywa. "Rynko? Neříkala jsi, že se jmenuje Ryon?" "Právě ti vznikla nová přezdívka, Rynko!" Všichni se začali smát a přidala se i Ryon.
Když dojedli, odnesli táci. "Kam teď půjdeš?" "Asi domů, nevím." "Tak pojď s námi! Jdeme na jednu tancovačku!" "No, .. moc dobře tancovat neumím. Ani nemám nic na sebe." "Neblázni! Tak my tě vyzvedneme v šest hodin!" "Dobře, víte kde je Northwest?" "Je to kousek! Buď v šest připravená, ahoj!" Saywa, Riko a Mira odkráčely a zůstali už jen Yura a Nichigo. "Půjdete také?" Ryon se snažila o drobnou konverzaci. "Nemám zapotřebí dělat ze sebe pitomce. Hm." Vyklouzlo z Nichiga, který měl ruce v kapsách. "Nebuď suchar! Bojíš se snad, že tam o tebe ani jedna neškrtne?!" Yuko se začal smát, div se neválel po zemi. "Zopakuj to! Vsadím se, že bych tancoval víckrát než ty!" "Platí!" Oba si potřásli rukama a šli také pryč, jako kdyby tam Ryon nebyla.
DOMA
"Ahoj mami! Jsem doma." Ryon pověsila bundu na věšá, sundala boty a nesla batoh v ruce. Vyšlapala schody a ve svém pokoji lehla do postele. Sáhla pod polštář a vytáhla tlustý zápisník. Rozevřela ho a nalistovala čistou stránku. Začala do něj psát. "Dnešní den jsem si užila, poznala jsem nové kamarády a pozvaly mě s nima na tancovačku. V tomhle městě to bude poprvé od mého nastěhování. Nevím jak to tam bude vypadat, ale snad se hned neztrapním. Škola se mi také líbí, dnes mě oslovil nějaký kluk, bylo to trochu divné, ale naštěstí mě Saywa zachránila. Vypadá docela mile. Jediné co mi příde opravdu zvláštní, mluví, jako kdyby na tuhle školu chodila už dlouho, přitom jsme obě v prvním ročníku a už se zná s tolika lidmi. Musím se jí na to zeptat!" Zaklapla deník a schovala ho opět pod polštář.