Damnation High 3+4.kapitola

17. prosince 2012 v 13:43 | Yasuko-chan' |  Povídka→Damnation High
DVĚ KAPITOLY V JEDNOM ČLÁNKU!) - druhá pod perexem.
___________


Damnation High - 3.kapitola
Ryonin mobil začal zvonit. "Ano?" "Tady Saywa! Čekáme u zastávky, pospěš si!" "Jo, už jdu." Strčila mobil do kapsy a rychle běžela ke schodům. "Mami, jdu pryč! Vrátím se večer!" Zařvala přes celej barák a vylítla ven jako střela. Přešla chodník, zabočila z ulice a za dvě minuty byla u zastávky. "Ahoj!" Smály se a mávaly. "Ahoj Saywa-chan a Riko-san." "Vzala jsem ti nějaké šaty a o vlasy se postaráme až tam, mají tam šatny!" "D-Dobře." Vydali se na cestu. "Chtěla jsem se vlastně na něco zeptat, Saywo." "Povídej!" Ryon se bála odpovědi a než ze sebe dostala otázku, Riko ji přerušila a pustila se do rozhovoru. "Už tam skoro jsme! Pospěšte si, ať nepřijdeme pozdě!" Její obličej náhle nabral barvu a oči jí zářily.
Prošly dveřma a uvnitř bylo rušno. "Támhle jsou šatny!" Ukázala Saywa a rychle vlezla do místnosti. "Páni, je tady hodně pokojů!" Ryon viděla taové šatny poprvé, vypadalo to spíše jako byty. "Máme pronajatý pokoj číslo 16." Saywa vyndala z kapsy klíč a odemykala pokoj. Když za sebou zavřely, posadily se k obrovskému zrcadlu u kterého stála velká skříň. "Páni, páni, páni! Saywo-chan? Když jste říkaly, že to máte pronajaté, neměla bych se podílet na placení?" "Ne, to je dobré, ber to jako náš dar pro přijetí do kolektivu!" "Za jeden den jste pro mě toho už tolik udělaly, to vám nezapomenu!" Na Ryon bylo vidět, že se dojetím málem rozbrečela. "Půjdeme teď pro něco k pití, mezitím se převleč! Šaty máš ve skříni, až se vrátíme, převlékneme se také." "Dobře!" Obě odešly a Ryon si začala vyslékávat šaty. Všechno hodila na židli, nesnažila se to ani srovnat, takže to vypadalo jako hromada hadrů na vytírání podlah.
Ozvalo se ťukání. "Pojďte dál, holky!" Ryon se začala přehrabávat ve skříni a hledala šaty. Bylo tam spoustu ramínek a skříň měla dvě závěsné tyče. "Ryon, jsi tu?" Uchopila modro-bílé šaty a tiskla je v ruce. "Zdá se mi to nebo slyším hlas …. YUKA!" Vyklonila se ze skříně a začala nahlas pištět. "Yuko! Ty úchyle! Vypadni! Okamžitě, okamžitě!" Yuko stál s vyvalenýma očima a pozoroval Ryon, jak pobíhala po pokoji a nevěděla jestli zakrýt hruď nebo její pozadí v černém, spodním prádle. Když se trochu vspamatovala otočila se na Yuka a řekla napůl ironickým hlasem: "Musíš na mě pořád čumět?! Proč tu ještě stojíš? Kam se to koukáš, dívej se mi aspoň do očí!" Yuko nevnímal co říká, spíše ho fascinovalo její černé spodní prádlo. "Kyyyyya!" Zařvala Ryon, když věděla, že promlouvání do duše nezabere. Rozpřáhla se a natáhla Yukemu jednu facku.
Vyšla z pokoje a zabouchla za sebou dveře. "To se mi snad jen zdá! Nevěřila jsem, že je takový perverzák!" Kolem Ryon se zastavovalo několik kluků, někteří dokonce rozlily kafe z automatu, nebo narazily do zdi. "Ryon neviděla si Yuk-" Nichigo to nedořekl, protože uviděl Ryon stát se složenýma rukama, tudíž její objem na hrudi se zvětšil. "Koho?" "Eh, myslel jsem Yukeho." Odvrátil zrak a opřel se o zeď. "Jo, ten perverzák je u nás v šatně, vběhl tam, když jsem se převlíkala! Tsch." Byla z toho celá rozhozená. "Mimochodem, Rynko, jsi pořád vysvlečená." Hned, jak to dořekl, arogantně vložil ruce do kapes. "Kyyyya!" Ryon se nezmohla na nic jiného, než na to, že uchopila kliku tak silně, div se nerozpadla. Cloupala s ní dlouho, kopala do dveří, ale nešlo to otevřít. "Musíš mít klíč, když vylezeš ven, samo se to zamkne, to nevíš?" Nichigovo hlas zněl, jako by se vysmíval. "Cože?! Yuko! Okamžitě otevři!" Ještě jednou kopla do dveří vší silou. Yuko zevnitř pomalu otevíral, ale nestihl se už dál ani pohnout, protože Ryon vrazila dovnitř jako střela a srazila Yuka dveřmi. Ten zůstal ležet za nimi, praštěný do hlavy zdí, červenou tváří od facky a na čele se mu objevovala boule. "Vypadni!" zařvala na něj.

Damnation High - 4.kapitola
Do šatny vešly Saywa a Riko. "Ryon! Tobě to sluší! Věděla jsem, že ti budou sedět!" Saywa přistoupila blíž a prohlížela si ji. "Pojď se taky převléct, ples začne za několik minut." "Máš pravdu!" Riko a Saywa se začali převlékat. "Nevěděla jsem, že to bude napůl starodávný ples, i ty šaty jsou takové starší." "Promiň, Rynko." "Mě to nevadí! Jen mě to překvapilo. Mám si brát i masku na obličej?" Ryon se usmála a v ruce tiskla malou pásku přes půl obličeje. "Jasně! Bude to sranda tančit s někým, kdo nebude vědět kdo jsi!" Saywa se na sebe s Riko podívaly a začaly se smát. "Kluci budou mít taky masky?" "Ne a to je ta výhoda!" Všechny měly na sobě šaty i masky. "Sakra! Co tady dělá Yuko?" "Buďte v klidu, je mimo." Ryon se zvedla od židle a mířila k němu. Začala mu něžně poklepávat na tvář. "Yuko! Yuko-kun, vzbuď se!" Naklonila se k němu. "Probuď se!" Štípla ho a Yuko sebou vylekaně cukl. Zamotaly se mu nohy, takže spadl hlavou do Ryonina výstřihu. "Kyyyya!" Riko přistoupila a odtrhla zmateného Yukeho od Ryon. "Co děláš, pitomče!" Praštila ho pěstí do hlavy, Yuko po úderu ležel na zemi. "Přestaňte mě dneska bít, prosím.." Jeho hlas skřípěl. "Seber se, jdeme na ples!"
Všichni vyšli a hudba už začínala hrát, uvnitř velké síně stálo několik lidí a někteří už dokonce tančili. Nestačili dojít ani doprostřed sálu a k Saywě přistoupil nějaký mladík. "Smím prosit?" Saywa natáhla k němu ruku a šla. "To šlo teda rychle!" Riko se uchechtla a postrčila Ryon. "Půjdete si semnou zatančit?" U Riko stál pohledný mladík. "Ráda." Ryon a Yuko zůstali stát samy na kraji sálu. "Eh,.. Když už jsme tady, zatancujeme si taky?" Yuko se škrábal na hlavě. "Jestli chceš, tak můžeme." Chytl Ryon za ruku a mířil doprostřed. "Hej, pitomče! O co se snažíš?! První s Ryon tancuju já!" Přistoupil Ichigo a odstrčil Yukeho. Uklonil se před Ryon a chtěl ji chytit a začít tančit, jenže Yuko ho strčil. Ryon stála a udiveně na ně koukala. "Sázku vyhraju já a první tančím s Ryon!" Oba se dohadovali, když se nedívali, ustoupila tři kroky do zadu a narazila do něčích zad. "Omlouvám se." "To je v pořádku, když už jsi do mě narazila, můžeš si to odčinit tancem semnou."
Ryon přijala návrh a pod svojí maskou se červenala. "He?! On odchází tančit s Ryon! Ty si ale vůl, kvůli tobě odešla!" Pořvávali na sebe Yuko a Nichigo a běželi hledat Riko a Saywu, přičemž do sebe strkali.
"Vážně se skvěle bavím." Usmíval se kluk na Ryon. "Já také, tancíš dobře." Úsměv mu oplácela. "Co takhle dát si něco k pití? Mám trochu žízeň, pro něco dojdu." "Skvělé." Ryon se posadila k nejbližšímu stolu. "Našli jsme tě!" Přiřítili se Yuko s Nichigem a vypadali opravdu unaveně. "Je skóre 24:23!" Zasmál se Nichigo a vytáhl Ryon ze židle. "To proto, že jsi mě polil! Nebylo to fér!" Oba se o ni zase přetahovali. "Pánové, máte nějaký problém?" Ozvalo se za jejich zády milým hlasem. "Eh." Otočili se a uviděla kluka s pitím. "Pusť mě, ať můžu to pití vzít!" Strčila loktem do Nichiga a s úsměvem pití přijala. "Tsche. Na nás je jedovatá a na něj je jako med!" Odsekl Yuko. "Cos to řek?!" Měla chuť mu jednu napálit, ale nechtěla si zkazit dojem u milého chlapce, který ji donesl pití. "Omluvte mne." S pitím a dríc se ruky chlapce, odcházela. "Hm, zkusíme to až s ním nebude. Náš souboj pokračuje!" Rozkřikli se a běželi dál po sále hledajíc partnerky.
Ryon trávila s pohledným klukem celý večer. "Zachvilku tahle akce končí." Řekla smutným hlasem. "Pojď, chci ti něco ukázat." Zatáhl ji na terasu a zavřel za sebou balkonové dveře. "Vstup do zahrady je zakázaný a uzavřený." Řekl a seskočil z balkonu rovnou dolů. "Skoč, chytím tě, je to jen pár metrů!" Natahoval ruce do výšky. "Co? Skočit? Nemůžeme se tam dostat někudy jinudy?!" Ryon nenáviděla výšky a trochu se bála. "Udělej to pro mě." Culil se kluk a ruce měl pořád natažené. Ryon se nahla, chytla šaty a když skočila, zavřela oči. Znovu je otevřela, až když cítila, že stojí nohama na zemi. "Tak vidíš, že to šlo. Pojď, jsme skoro v cíli." Došli na místo, k malému jezírku, kde se odrážel měsíční svit. "Je to tu nádherné!" Ryon pozorovala měsíc a jezírko, bylo to nepopsatelné. "Líbí se ti tu?" Kluk se na ní otočil a znovu se usmíval. Měsíc mu svítil na jeho tvář. Chytil ji za ruku a druhou ji sáhl na tvář, tam kde masku neměla pevně uchycenou. "I když máš masku a nevidím celý tvůj obličej, věřím, že jsi nádherná." "Když vidím tvoje třesoucí se rty, mám chuť je políbit." Lehce se k ní naklonil a stiskl její rty. Ryon byla překvapená, vůbec to nečekala. Velké hodiny odbyly desátou hodinu. "Musím už jít." Řekl a odcházel. "Počkej! Ani neznám tvé jméno!" "Naran Kurosaki." Kluk zmizel ve tmě a Ryon tam zůstala sama. "Měla bych se vrátit. Počkat?! Jak se dostanu zpátky?! Narane, kudy jsi šel!"
_______________________________
Zas tak dlouhý to není:D... a pozor , v dalších dvou kapitolách už to začne bejt drsný:P .. Ryon zjistí podivnosti o škole.

 


Anketa

Kolikrát se naklonuješ?

Kage Bunshin no Jutsu! 100% (101)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama